Gramatika 1. pololetí
7.1. Téma Střídání hlásek při odvozování slov (uč. str. 36 - 37)
1) Diktát
a) Do naší třídy přišly děti z mateřské školky, neboť jsme pro ně připravili zábavný program.
b) Venku roztáli sněhuláci, které postavili/y děti a jejich rodiče během víkendu.
c) Chlebíčky a zákusky byly přichystány pro návštěvu, na kterou jsme netrpělivě čekali.
d) Fotbalisti a fotbalistky dlouho a poctivě trénovali, a proto mohli odjet na turnaj do Velké Británie.
2) Střídání hlásek
1) střídání samohlásek
a) dloužení : dar - dárek, hvizd - hvízdat
b) krácení: král - kralovat, dívat se - divadlo
c) střídání s jinou samohláskou: dvůr - dvorek, kulatý - koule
10.12. Téma: Stavba slova (uč. str. 34)
Střídání hlásek (uč. str. 35)
1) Pravopisné cvičení
a) Lyžaři a lyžařky sjížděli nekolik sjezdovek na Černé hoře.
b) Pes a kočky se na dvoře nesnesli, a proto jsme je museli od sebe oddělit.
c) Kabáty a čepice visely na věšáku v chodbě.
d) Fotohrafie a pohlednice byly uloženy v krabicích, které stály na skříni.
e) Hřeben a žínka mu vypadly na zem, ale on si toho nevšiml.
2) Tvarotvorný rozbor slova
- se používá při skloňování a časování slov
- vyčleňujeme pouze kmen a koncovku
př. 1.p. autobus
2.p. autobusu
7.p. autobusem
mn. číslo autobusy
3.12. Téma: Druhy vět podle postoje mluvčího (učebnice str. 21)
1) Diktát
1) Eva, Hanka a Michal na nás čekali před školou, ale my jsme nepřišli.
2) Koláče se mamince nepovedly, a tak musela upéct jiné.
3) Německo a Itálie uzavřely dohodu, o které už dlouho jednaly.
4) Žokejové a koně přicházeli na stanoviště, odkud měly začít dostihy.
5) Kachňata a kachna běhaly po břehu řeky a pak tiše pluly po vodě.
_____________________________________________________________________________
2) Druhy vět podle postoje mluvčího
1) Věty oznamovací (.) př. Dnes je pěkný den.
2) Věty rozkazovací (., !) př. Dej mi to! Nekřič!
3) Věty přací (., !) př. Kéž by už byly prázdniny! Ať už jsou Vánoce!
Nechť se máš dobře.
4) Věty tázací (?)
dělíme na:
a) otázky zjišťovací – odpovídáme na ně ANO, NE př. Jdeš večer do kina ? (ano nebo ne)
b) otázky doplňovací – doplníme potřebnou informaci, začínají tázacími zájmeny nebo příslovci
př. Kdo se díval večer na fotbal? ( Lukáš.)
př. Jak se máš? (Dobře.)
cv. 1,2,3,4/ str. 22
26.11. Téma: Slovní přízvuk (uč. str. 20)
________________________________________________________
1) Diktát (vyjmenovaná slova, shoda přísudku s podmětem, čárka v souvětí)
1) Všichni obyvatelé Prahy se bili za svobodu. (J)
2) Zbyněk a jeho přátelé si mysleli, že jsou blízko města Litomyšle. (S)
3) Začalo se blýskat a bylo slyšet dunění hromů. (S)
4) Nemocné děti musely polykat léky. (J)
5) Poličky nad umyvadlem se roubily. (J)
6) Přáli bychom si mít nové kolo, protože nás kamarádi pozvali na společný cyklovýlet. (S)
7) Kamil a Přemysl mi pomohli rozdmýchat oheň a udělat smyčku na provazu. (J)
8) Žáby jsou hmyzožravci. (J)
9) Ropuchy a skokani kuňkali u našeho potoka. (J)
Vysvětlivky: (J) = věta jednoduchá
(S) = souvětí
__________________________________________________________________
Slovní přízvuk (dělí se na hlavní a vedlejší)
1) Hlavní přízvuk: - je na 1. slabice slov (nevím, kopnout, líbat)
- je na předložce ( u školy, na horách, v lese)
- na 1. slabice dlouhých slov (víceslabičných)
( na nejbezpečnějším místě)
2) Vedlejší přízvuk: je to slabší přízvuk, u víceslabičných (dlouhých) slov bývá
na 3., 5., 7., slabice
(nezpochybnitelný) – na 1. slabice je přízvuk hlavní
19.11. Téma: Zvuková stránka jazyka (uč. str. 16)
Hláskosloví
_______________________________________________________________________
Hlásky – jsou nejmenší jednotky lidské řeči, skládají se z nich slova
Dělí se na: 1) Samohlásky (a, e, i, o, u, á, é, í, ó, ú, ů)
2) Souhlásky - tvrdé (h, ch, k, r, d, t, n)
- měkké (ž,š, č, ř, c, j, ď, ť, ň)
- obojetné (b,f,l, m, p,s,v,z)
3) Dvojhlásky české (ou) a cizího původu (au, eu)
Souhlásky: dělíme na znělé a neznělé. Některé tvoří páry (říkáme jim párové souhlásky)
znělé neznělé
b p
v f
d t
ď ť
z s
ž š
g k
h ch
Jen znělé souhlásky jsou: r,l,m,n,ň,j
Jen neznělé jsou: c,č,
Souhláska ř může být znělá (např. vřes) i neznělá (např. řepa, keř)
Diktát slov:
knížka, srdce, příjemný let, zub, had, lev, dětský, lidský, většina, dcera, vítězství, tvaroh, bez, mladší, leckdo, rád, léčba, tvrdý led.
5.11. Téma: Procvičování pravopisu, psaní čárky v souvětí
1) Oprava diktátu
2) Psaní čárky v souvětí
Psaní čárky v souvětí
Souvětí – je větný celek, který se skládá ze 2 a více vět.
Věty v souvětí se oddělují čárkami a spojovacími výrazy.
Mezi spojovací výrazy patří:
1) SPOJKY – že, aby, kdyby, protože, jestliže, i když, přestože, třebaže, neboť, ač, ačkoli,
poněvadž, jelikož, ba, ba i, dokonce, a dokonce, ale, avšak, však, jenže, a proto,
a tudíž, a tak, proto, tedy, tudíž, tak, než………
2) VZTAŽNÁ ZÁJMENA – kdo, co, jaký, který, čí, jenž
3) PŘÍSLOVCE – kde, kam, kdy, jak, odkud, kudy, proč …….
PŘED VŠEMI TĚMITO SPOJOVACÍMI VÝRAZY PÍŠEME V SOUVĚTÍ ČÁRKU!!!
Čárku obvykle nepíšeme před samotným a, i !!!
3/ Příklady na procvičování:
1) Líbí se mi kluk, který právě přišel.
2) Kohouti se zlostně začepýřili, protože se u plotu objevil náš pes Ben.
3) V pravěku jedli lidé syrové maso do doby, než poznali oheň.
4) Vítek brzy vstával, a proto zíval.
5) Včely jsou užitečný hmyz, protože opylují stromy a květiny.
6) Viděli jsme ho, jak plave.
7) Mám rád smažený sýr, ale nemám rád tatarskou omáčku.
8) Šel tam, kam ho nohy nesly.
9) Přines mi čokoládu, kterou mám rád.
10) Zaspal, a tak přišel pozdě do školy.
29.10. Téma: Větný rozbor – opakování učiva z 5. ročníku
1) Diktát – zaměřený na vyjmenovaná slova
Mýtina byla plná vůně bylin.
Ve večerním přísvitu poletovali motýli, mezi nimi i lišaj smrtihlav.
Vzduchem poletovalo chmýří pampelišek.
Srnci vycházeli na pastvinu i liška si vyšla na lov.
Z teplých pelíšků vylezli malí zajíčci.
Jeden z nich se odplížil nebezpečně daleko.
Za chvíli se nad ním snesl temný stín a již ho výr držel v drápech.
Odnesl jej na blízkou borovici a hltavě jej polykal.
Zajíc tak odpykal svou neopatrnost.
2) Větný rozbor
Pracovní list
Nad smrkovým lesem vykouklo ranní slunce.
Vrcholky stromů ihned zjasněly, zlatá záře se rozlila na všechny strany.
Úkoly:
1) Urči číslicí slovní druhy
2) U sloves rozlila a zjasněly urči mluvnické kategorie:
sloveso osoba číslo způsob čas
3) Od těchto sloves vytvoř infinitivy:
4) Z 2. věty (souvětí) vypiš všechna podstatná jména a urči jejich mluvnické kategorie:
podstatné jméno rod číslo pád vzor
5) Napiš synonyma ke slovům: zlatá, vykouklo, ihned:
6) Napiš antonymum (opozitum) ke slovu zjasněly:
7) Naznač stavbu slova zjasněly (předpona, kořen, přípona, koncovka)
8) Ze všech vět vypiš základní skladební dvojice:
15.10. Téma: Jazykové příručky
Jazykové příručky
I/
1) Slovník spisovné češtiny – slovo ve slovníku se označuje jako heslo
- hesla jsou ve slovníku řazena abecedně
2) Slovník cizích slov
3) Pravidla českého pravopisu – mají 2 části:
1/ pravopisná pravidla (asi celkem 70 stran)
2/ pravopisný slovník
4) Stručná mluvnice česká
II/ Práce s učebnicí: úkoly
1) str. 14/cv. 1,2,3,4,
2) úkoly z pracovního sešitu (díl 1.) str. 5,6
_______________________________________________________________________________________
8.10. Téma: Jazykové prostředky
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY se dělí na:
1) neutrální – jsou to slova, která vždy používáme ve spisovném vyjadřování
(např. škola, ráno, protože)
2) knižní – jsou slova zastaralá, používají se při zvláštních příležitostech
(např. robě, jest kupovati, též)
3) hovorové – jsou to nespisovná slova, která pronikají do spisovné češtiny
(např. zubař, koukat, legrační)
_____________________________________________________________________________________
17.9.2012 Téma: jazyk a jeho útvary
1/ Vyjmenovaná slova – písemné opakování
2/ Nové učivo
ŘEČ - je schopnost člověka mluvit.
JAZYK – je nejdokonalejší dorozumívací prostředek.
NÁRODNÍ JAZYK - je jazyk 1 národa, v ČR je to český jazyk.
ÚTVARY ČJ
1/ SPISOVNÝ JAZYK 2/ NESPISOVNÝ JAZYK
- je celonárodní dorozumívací prostředek - patří tam: obecná čeština
všech příslušníků českého národa nářečí (dialekty)
- je nejdůležitější
- je jednotný
OBECNÁ ČEŠTINA – je hovorová, běžně mluvená podoba českého jazyka
NÁŘEČÍ – jsou nespisovné podoby ČJ v určitých oblastech České rep.
Druhy nářečí: a) české – kolem Prahy (Dej mouku ze mlejna na vozejk)
b) hanácké – kolem Olomouce, Brna (Dé móku ze mléna na vozék)
c) lašské – kolem Ostravy, Opavy (Daj muku ze mlyna na vozyk)
d) moravskoslovenské – kolem Zlína (Daj múku ze mlýna na vozík)
1.10. Cvičení k tématu v učebnici str. 8 - 11
10.9.2012 1.hodina
1/ Opakování učiva z 5. ročníku
2/ Opakování vyjmenovaných slov
b - být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, Přibyslav (Zbyněk, Zbyšek, Bylany, Kobylisy, babyka, Bydžov)
l - slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš
m - my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, chmýří, nachomýtnout se, Litomyšl
p - pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se
s - syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat
v - vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň a slova s předponou vy, vý
z - brzy, jazyk, nazývat se, Ruzyně (jazýček)
__________________________________________________________________________________________________________________________________